Blog

Slavíme jinak: svátky na Slovensku, v Polsku a Maďarsku

Když cestujeme do cizí země, snažíme se mít vše podchycené – doklady, ubytování, cestu a třeba i pár základních frází. Napadlo vás ale někdy kouknout do kalendáře cizího státu? Pozor! Jiný kraj – nejen jiný mrav, ale i odlišné svátky.

Pomalu se rozednívá a vy se po těžké noci probouzíte vedle neznámé historické sochy v cizí zemi. Chvíli doufáte, že se mezi vámi a hezky vytvarovaným kamenem nic nestalo. Když se trochu vzpamatujete začnete dumat nad tím, jestli se vysochaná osobnost o něco zasloužila nebo jde o asistenta zdejších diktátorů. Z myšlenek vás vytrhne až jásající průvod, který v hojném počtu pochoduje po nedaleké hlavní cestě. Když chcete nastalou situaci vyřešit v klidu v nejbližší kavárně, tvrdě narazíte – je zavřeno. Co se to sakra děje?

Pokud nejste svědky nějaké náhodné revoluce, pravděpodobně jste se ocitli uprostřed oslav nějakého zdejšího státního svátku. Tým Slevokingu by vás rád ušetřil podobných ranních překvapení, a proto vám představíme všechny státní svátky, které se slaví ve Visegrádské čtyřce, tedy v Česku, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, kam tak rádi jezdíte. Už jen samotný počet volných dní se v nejrůznějších státech liší. V České republice jich je 13, stejně jako v Polsku. V Maďarsku mají o jeden den volna méně, avšak v porovnání například s Holandskem, které má v kalendáři jen 7 státních svátků, si Visegrádská čtyřka může gratulovat, zejména pak Slováci – ti mají totiž dokonce 16 svátečních dnů. No… někdy se ta borovička vypít musí.

Česko vs. Slovensko aneb čo bratia neoslavujú?

Vzhledem k tomu, že Češi a Slováci kráčeli významnou část dějin spolu nebo alespoň vedle sebe, mají mnoho státních svátků stejných. Konkrétně Den vzniku samostatného českého/slovenského státu (1.1.), Velký pátek a Velikonoční pondělí (nepravidelně), Svátek práce (1.5.), Den vítězství (8.5.), příchod slovanských věrozvěstů (5.7.), Den boje za svobodu a demokracii (17.11.), a konečně vánoční svátky – Štědrý den a 1. a 2. svátek vánoční (24. – 26.12.).

listopad

Odlišnosti v českém a slovenském kalendáři jsou způsobeny hlavně větší náboženskou tradicí na Slovensku a rozdílným pohlížením na historii svého národa. Mezi státní svátky na Slovensku nepatří třeba Upálení Jana Husa (6.7.), Den České státnosti (28.9.) a překvapivě i Den vzniku samostatného československého státu (28. 10.). Naopak navíc slaví Zjevení Pána/svátek Tří králů (6.1.), Výročí Slovenského národního povstání (29.8.), Den ústavy SR (1.9.), Sedmibolestná Panna Marie (15.9.) a Svátek všech svatých (1.11.). Za svátek si na Slovensku vyhlásili dokonce i Velikonoční neděli, avšak dá se předpokládat, že většina pracujících by ocenila spíše „Velikonoční úterý“.

Vybrané svátky

Výročí Slovenského národního povstání: Dne 29.8.1944 započalo ozbrojené slovenské národní povstání protifašistických sil, které trvalo až do 28.10. téhož roku. Výsledkem bylo zničení povstalecké armády a popravení velitelů této akce Rudolfa Viesta a Jána Goliana. I přesto se však jedná o významnou událost, kdy se Slovenský národ hrdinsky vzepřel fašistickému nepříteli. V bojích zemřel například i Jan Šverma, po kterém jsou pojmenovány ulice nejen na Slovensku ale i v Česku.

Sedmibolestná Panna Marie: Tento křesťansky založený svátek, již podle názvu, zcela zjevně oslavuje matku Ježíše Krista Pannu Marii. Mnozí by se však mohli pozastavit nad přídavným jménem Sedmibolestná, které se v Česku nepoužívá tolik jako na Slovensku. Přívlastek „Sedmibolestná“ odkazuje na sedm bolestí, které Panna Marie zažila v souvislosti s Ježíšem Kristem. Patří mezi ně například Ježíšovo ukřižování nebo jeho pohřeb. Vzhledem k tomu, že Sedmibolestná Panna Marie je patronkou Slovenska, dal by se tento svátek přirovnat ke Dnu České státnosti, kdy má svátek Václav, tedy zase patron Česka.

Panna Marie

Polskou zbožnost poznáte i v kalendáři

I v Polsku je několik svátků, které se od těch českých prakticky neliší. Jde o Nový rok (1.1.), Velikonoční pondělí (nepravidelně), Svátek práce (1.5.), a vánoční svátky – zde však pozor, na rozdíl od Čechů nebo Slováků, mají v Polsku svátek pouze 25.12. a 26.12. Podobně jako na Slovensku, Poláci slaví navíc také svátek Tří králů (6.1.), Velikonoční neděli (nepravidelně), Svátek všech svatých (1.11.) a Den Ústavy (3. 5.).

Mezi dalšími polskými svátky figurují zejména ty křesťanské, a to: Svatodušní neděle (50 dní po Velikonocích), Slavnost těla a krve Krista (60 dní po Velikonocích) a Nanebevzetí Panny Marie/Den polské armády (15.8.) a Den nezávislosti (11.11.). Překvapivé může být, že se v Polsku neslaví Den vítězství nad fašismem, a to i přes to, jak moc špatnou zkušeností Druhá světová válka pro Poláky byla.

Ježíš

Vybrané svátky

Svatodušní neděle (Letnice):

Z teologického hlediska se Svatodušní neděle, která se slaví 50. den po Velikonocích, vztahuje k seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově nanebevstoupení. Letnicemi vrcholí padesátidenní oslava Velikonoc, jedná se tak o jeden z nejdůležitějších křesťanských svátků, o kterém se našly první zmínky už ve 3. století. Typickou barvou pro Svatodušní neděli je červená, která symbolizuje ohnivé jazyky při sesílání Ducha svatého na apoštoly.

Slavnost těla a krve Krista (lidově označovaná jako Boží tělo): Jedná se o římskokatolický svátek, který má upozornit přítomnost Ježíšova těla a krve v eucharistii, respektive v přijímaném chlebu a vína. Jeho datum se každý rok mění a vychází na 60. den po Velikonocích. Právě tento svátek by vás v polských ulicích mohl zaskočit. Z kostelů totiž vychází alegorické průvody, které s sebou nesou oltář a nejrůznější předměty. Neinformovaného turistu by tak skupinka lidí v plandavém bílém oblečení mohla značně zmást. Možná vás překvapí, že právě tento svátek byl velice populární i v Československu v období první republiky, avšak s příchodem totalitního režimu byla tato tradice vymýcena.

Den nezávislosti: Obdobně jako si v Česku připomínáme 28. říjen, Poláci si připomínají 11. listopad 1918, kdy Polsko znovu nabylo suverenitu. Vznikla tehdy druhá polská republika, která se po 123 letech osvobodila z Ruského, Rakousko – Uherského a Pruského područí. Tento státní svátek byl však zaveden až v roce 1937.

Polsko

Maďaři rádi oslavují vlastní stát

V Maďarsku je, podobně jako v předchozích třech zemích, jako státní svátek označen Nový rok (1.1.), Velikonoce (neděle a pondělí), Svátek práce (1.5.) a dva vánoční svátky (25. a 26.12.) a stejně jako v Polsku i Maďaři slaví Svátodušní neděli (50 dní od Velikonoc) a Svátek všech svatých (1.11.).

Maďarský národ si potrpí zejména na svátky spojené s historickými událostmi, které se týkají jejich státu. Hned 15. března si připomínají vypuknutí revoluce 1848, 20. srpna Den samostatného státu (Den sv. Štěpána) a 23. října oslavují vypuknutí revoluce v roce 1956. Z křesťanských událostí mají navíc kromě Svátodušní neděle, vyhlášený jako státní svátek i Svátodušní pondělí.

Hunové

Vybrané svátky

Vypuknutí revoluce 1956: Od 23. října až do 10. listopadu trvalo povstání maďarského lidu proti stalinistické diktatuře a sovětské okupaci. Během této kontrarevoluce došlo podle oficiálních zdrojů k 2652 úmrtím a téměř 20 tisícům zranění. Někteří historici však upozorňují, že tato čísla byla pravděpodobně mnohonásobně vyšší a počet úmrtí se mohl vyšplhat až ke statisícům. Po potlačení povstání nastalo v Maďarsku období, které se dá přirovnat k normalizaci v tehdejším Československu.

Kdo je připraven není překvapen

Většina svátků nikoho nepřekvapí, pár svátků může být zajímavé zažít na vlastní kůži a některým je zase lepší se vyhnout. Vždy se ale vyplatí znát co nejlépe kulturu vaší cílové destinace, aby vás náhodou nezaskočilo, že jsou všechny podniky ve městě zavřené, nebo naopak, že v jinak klidné a mírumilovné lokalitě, kde jste si přijeli odpočinout, se konají bujaré oslavy.



Užíváním tohoto webu souhlasíte s používáním cookies. Rozumím